Ve funkci radního jste druhý týden. Co jste za tu dobu stihl?
Šel jsem do této funkce mimo jiné proto, že stále věřím, že slušnost a pravda v politice nejsou slabostí, ale velkou silou. Sešel jsem se zatím s velitelem a zástupci všech služeben a složek městské policie. Jednal jsem s hasiči a s vedením odboru prevence kriminality. Už mě také navštívili obyvatelé Americké třídy, Skvrňan a Slovan, kteří mě upozornili na problémy v těchto místech. Mám za sebou jednání bezpečnostní rady města, bezpečnostní komise na magistrátu a poradu se starosty obvodů. O víkendu po zvolení do funkce jsem si prošel problémová místa v centru, abych si o nich udělal vlastní představu a podíval se na mezinárodní noční život v Plzni. Na základě podnětu občana ze Skvrňan jsem se večer vydal také do této části města a zajímalo mě i okolí boleveckých rybníků, které jsem si prošel večer o víkendu.

Jaké byly vaše dojmy z centra?
Mám za sebou první obchůzky, které chci dělat častěji a namátkově. Americká třída je na sociálních sítích veliké téma, ale zrovna když jsem tam byl já a sám bez strážníků, situace nebyla nijak divoká, jak o tom čtu na sociálních sítích. Samozřejmě, jsou tam problémy, ale takový divoký západ, jak to bývá popisováno, to není, tedy alespoň ne když jsem tam byl já. Za problémové místo je považováno i hlavní vlakové nádraží. Myslím, že tam se bezpečnostní situace zlepšila. Hodně tomu pomohla nová služebna městské policie. Dalším místem, které jsem si prošel, je paluba Hamburk. I tam by teď měli být strážníci víc vidět, stejně jako v centru města, kde budou trhy. Samozřejmě ještě budeme jednat o úzké spolupráci s Policií České republiky, první samostatné jednání s jejími zástupci mě teprve čeká.

Inspirovala vás návštěva zmíněných míst k opatřením, která by mohla přispět k tomu, aby se tam občané cítili bezpečněji?
Musím se přiznat, že mě překvapilo, kolik je v centru různých večerek, kde si lze koupit alkohol třeba ve dvě hodiny v noci. Na to se určitě chci podívat. Myslím si, že je problém, když před večerkou stojí v noci třeba dvacet lidí různých národností a věku a popíjejí z lahví alkohol, který si tam koupili. A takových obchůdků jsou v centru desítky. Nechci, aby tady platila dvojí pravidla, kdy někdo musí zavřít svůj podnik v určitou hodinu a jinde je možné koupit alkohol celou noc. Navíc mě zajímá, kdo v těch večerkách kontroluje, jestli neprodávají alkohol mladistvým. Rád bych se z hlediska bezpečnosti zaměřil i na kvalitu veřejného osvětlení, které někde chybí, v jiných lokalitách svítí málo, jinde je zbytečně moc vysoko a svítí lidem do oken či místo na chodník do stromů a podobně. Chci vytipovat tmavá místa a začít řešit, co s tím lze udělat, aby se zvýšil pocit bezpečí lidí, kteří tudy procházejí. Jsem si vědom toho, že pocit bezpečí je subjektivní záležitost, ale je potřeba na něm pracovat. Naštěstí pan primátor už zadal analýzu pro lepší osvětlení, která má modernizovat, šetřit s možností instalovat dálkově ovládaná světla, což zabrání světelnému smogu. Navíc budou svítit tím správným směrem a světelným spektrem. Další věc jsou podchody, kam budou instalována tzv. chytrá světla.

Máte za sebou jednání s městskou policií. Je podle vás počet strážníků v ulicích dostatečný?
Můj předchůdce v tomto ohledu rozjel velmi úspěšný vlak. Já se budu snažit v tom pokračovat a přikládat pod kotel. Například odstartoval výbornou náborovou kampaň. Celkový počet strážníků je nyní 258. Vloni jich bylo 228. Maximální počet zaměstnanců, včetně útulku a civilních zaměstnanců je stanoven na 313. Toto číslo je dáno usnesením Zastupitelstva města Plzně, které se minimálně 15 let nezměnilo. Proto bychom rádi novým usnesením navýšili na rok 2026 počet o deset strážníků. Navíc v tomto počtu nejsou zahrnuti asistenti prevence kriminality, těch je deset. Pro ně se na rok 2025 počítá se zvláštní podporou z rozpočtu města. Máme i dopravní asistenty. To je podle mě super, protože stav bude naplněný, což se předtím nepodařilo mnoho let. Městská policie se tak navíc dostane do situace, kdy si bude moct své lidi vybírat. Od nového roku navíc přibyde v Pekle služebna celoměstských činností, její součástí bude motorizovaná prvosledová hlídka vyjíždějící mimo jiné na volání 156, tísňovou linku seniorů či odchyt zvířat. Když bude potřeba v některé části města s něčím pomoct, strážníci odtud prostě naskáčou do auta a přijedou.

Mnoho Plzeňanů vás zná z vašeho působení ve funkci ředitele Plaveckého areálu města Plzně, kde máte na starost bazény na Slovanech a Lochotíně. Jste také předsedou Plaveckého klubu Slávia VŠ Plzeň. Dají se zmíněné funkce skloubit s časově náročným postem radního?

Aniž jsem musel, s nástupem na post radního jsem opustil všechny veřejné funkce, které jsem zastával v komisích, výborech a v dozorčí radě. Jako ředitel plaveckého areálu nejsem placený z rozpočtu Plzně, i když to tak na první pohled může vypadat. Provozovatelem bazénů, které sídlí v městských budovách, je plavecký klub, tedy zapsaný spolek a ten platí městu nájem. Já se samozřejmě budu na radnici na 100 procent věnovat bezpečnosti, ale současně zůstávám ve funkci ředitele. Budu jako dosud určovat vize a směr, kudy se bude ubírat rozvoj plaveckých areálů, kontrolovat kolegy a jako předseda jezdit na některé závody o víkendech. A tím moje práce končí. Konkrétní záležitosti už budou řešit mnou pověření zaměstnanci s rozšířenými kompetencemi. Díky chytrým telefonům a technice s nimi mohu být kdykoli v kontaktu. Teď se bude otevírat nafukovací hala, pak opravený vnitřní bazén, následně zázemí pro sportovce. Z vizí, které chceme realizovat na Slovanech, je plán na výstavbu saunového světa v příštím roce, v budoucnu pak rekonstrukci sportovního ubytovacího centra, realizaci skluzavek. Na Lochotíně to je přístavba dětského výukového bazénu a vybudování wellness se společnou saunou. To jsou moje vize a nápady, které dostaneme na papír s architekty, ale zrealizují je firmy, na které už pak dohlíží někdo jiný. Na bazén teď docházím ráno v šest nebo po večerech, mohu se také připojit on-line díky technice. Důležité je říci, že s tímto nastavením plavecký klub souhlasí.

Z vašeho životopisu se dá vyčíst, že jste dříve působil mimo jiné jako ekonomický ředitel Klatovské nemocnice a jako vedoucí odboru cestovního ruchu a propagace krajského úřadu. Ale také jste byl na přelomu let 1989 a 1990 členem ochranky polistopadových politiků včetně Václava Havla…
V roce 1989 jsem studoval vysokou školu a také se věnoval karate, ve kterém jsem získal dva mistrovské černé pásy. Všechno to vzniklo tak, že když Václava Havla pustili z vězení, začali mu pražští karatisté dělat ochranku. Dostal jsem nabídku, abych byl k dispozici pro ochranu politiků ze vznikajícího Občanského fóry při jejich cestách na Plzeňsko. Absolvoval jsem školení a na domluveném místě jsem vždy přisedl do auta k politikům mířícím do měst v regionu na mítink Občanského fóra nebo třeba do Škodovky. Nejčastěji to byl Jiří Dienstbier, ale také Václav Havel nebo Petr Pithart. Jednou z posledních velkých akcí, které jsem se účastnil, byly květnové oslavy osvobození v roce 1990. Brzy nato jsem dostal nabídku, abych se stal členem profesionální ochranky, která tehdy vznikala, ale to jsem odmítl. Bohužel z této doby mám snad jen jednu fotografii.

Ve vaší kanceláři na radnici patří čestné místo leteckým snímkům věznice Bory a na zdi máte i pouta s věnováním od jejího ředitele. Proč?
Důvod je prostý. Fotku věznice na Borech jsem měl na zdi už na krajském úřadu, pak v Klatovské nemocnici a mám ji i na bazénu, aby mi každý den připomínala, že když nakládám s penězi a majetkem, který není můj, měl bych to dělat účelně a s péčí řádného hospodáře. V opačném případě by se mi mohlo stát, že se ocitnu právě v tom zařízení na fotografiích. Byl jsem se tam dvakrát podívat a vím naprosto jistě, že se tam nechci dostat.

 

Zdroj: https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/radni-pro-bezpecnost-plzen-tomas-kotora.html>