Jak řešit bezdomovce a je Plzeň bezpečná? Čtete rozhovor s radním Jiřím Winkelhöferem pro QAP Plzeň

Je Plzeň bezpečná? Kolik máme v Plzni bezdomovců a kamer, jak řešit problémy související s bezdomovectvím a daří se stabilizovat městskou policii? I na to odpovídal QAPu radní pro bezpečnost města Plzeň Jiří Winkelhöfer.

Je podle vás Plzeň bezpečná?

Podle statistik, které jsou k dispozici, nemáme v Plzni žádný extrém, ani nedochází ke zhoršení situace. Ale Plzeň je velké město, spádová oblast a stahuje se sem logicky více problémových lidí. Bohužel vnímám to, že i když čísla nejsou tragická a Plzeň není staticky nebezpečná, lidé nemají bohužel pocit bezpečí. V posledních letech došlo dokonce k nárůstu tohoto pocitu.

Kde jsou v Plzni z hlediska bezpečnosti v současné době největší problémy?

Momentálně máme stížnosti zejména na oblast u hlavního nádraží, konkrétně se jedná o nově vybudované prostranství Paluba Hamburk. Tady si stěžují provozovatelé stánků a dokonce i informační centrum města. Myslím, že jsme schopni ve spolupráci s městskou a státní policií problémy v této oblasti vyřešit.

Nepomohlo by na nádraží, které je již dlouho problematickou oblastí a kam se stahují bezdomovci či drogově závislí, vybudovat služebnu městské policie?

Toto aktuálně řešíme. Správa železnic nám nabídla prostor do výpůjčky, který nám připravují, za to moc děkujeme. Budeme zde mít prostor, který bude sloužit jako služební místnost pro Městskou policii Plzeň. Nejednalo by se sice o klasickou služebnu městské policie, ale strážníci tady budou mít zázemí a budou tu v exponovaných časech. To nám určitě pomůže, pohyb strážníků po nádraží bude častější.

Boj s lidmi na ulici je všude tak trochu boj s větrnými mlýny. Co Plzeň a bezdomovectví?

Město, jako je Plzeň, se bezdomovectví úplně nezbaví. To je třeba si přiznat. Není ani moc pravomocí, jak lidi bez domova vykázat. Dnes si i tito lidé natáčí strážníky na mobilní telefony, jsou znalí, co si k nim, kdo může dovolit. A jsem přesvědčen, že velká část těchto lidí to má jako způsob života a nechtějí to změnit. Těm pak nemůžeme ani pomoci.

Jediným řešením, jak nemít centrum nebo nádraží plné bezdomovců, jsou tedy časté kontroly a větší pohyb strážníků?

Ano, je třeba neustále lidi bez domova kontrolovat, když to řeknu lidově tak zkrátka otravovat. Jediná cesta je represe. Dám vám konkrétní příklad z poslední doby. V zimě se objevil na konečné na Slovanech před odbočkou na Plzeňskou cestu bezdomovec, byl přímo na autobusové zastávce, spal tam ve spacáku, četl si noviny, kolem něj chodili lidé na autobus, děti do školy. Dal jsem to na starosti slovanským strážníkům a oni za ním několikrát denně chodili a nakonec ho po 14 dnech otravování přesvědčili a přemístili do nějakého zařízení. Ale on vůbec nechtěl a to víte, je to jen jeden případ. A kdo ví, jestli nebude v létě zase zpátky.

Co alkoholová vyhláška, pomáhá?

Ano, alkoholovou vyhlášku si strážníci velmi chválí. Nevyřeší sice vše, ale částečně strážníkům pomáhá. Mohou lidem na ulici alkohol zabavit. Je to určitě lepší než bez alkoholové vyhlášky. I když tato vyhláška není v platnosti dlouho, chceme už teď řešit nějakou její úpravu, aby byla co nejefektivnější. Někteří starostové mají zájem rozšířit vyhlášku i do obvodů.

Kolik je v Plzni aktuálně bezdomovců?

Podle statistiky je to zhruba 400 lidí.

Bezpečnost řešíte i na koordinačních schůzkách. Kdo se jich účastní?

Máme pravidelné schůzky každý měsíc, účastní se PČR, cizinecká policie, hasiči, městská policie, vězeňská služba, Armáda ČR. Řešíme koordinaci i to, co se aktuálně děje.

A co se tedy aktuálně děje, co jste v poslední době řešili?

zmiňované Paluby Hamburk, nyní byla největší diskuse kolem KACPU, které je v bývalém Tescu. Dosud měl provoz na starosti Plzeňský kraj a od 1. dubna má přecházet pod ministerstvo vnitra. V minulosti se řešila například koordinace velkého cvičení ve věznici, kterého se všechny složky účastnily. Musím říci, že spolupráce městské policie, PČR a města je opravdu výborná.

Co se týče Městské policie Plzeň, daří se Vám řešit její problémy z poslední doby?

Myslím, že je to na dobré cestě, vybrali jsme vhodného kandidáta na nového ředitele, strážníci nám neodchází, ale musíme nabrat opravdu ještě velmi mnoho strážníků. Aktuálně jsme vyhlásili náborový příspěvek 100 000 korun. Znovuzavedením dvoučlenných hlídek jsou strážníci v centru určitě více vidět.

Co Plzeň a kamery?

Pokud jde o kamery, tak nejvíce pokryté je centrum města. Výborná záležitost je, když jsou kamery napojené na detektory zvuků. Uvědomuji si, že někdo je proti kamerám, ale já si myslím, že se s tím musíme naučit žít. Celkem je v Plzni 256 kamer a máme zájem kamerový systém rozšiřovat. My jsme s kamerami začali tenkrát s Jirkou Uhlíkem na plzeňské Jedničce a umisťovali je například na místa, kde byly časté krádeže aut. Dnes je ale určitě lepší koncepční řešení, když město například postaví nebo rekonstruuje sportoviště, automaticky tam dává kamery. A velmi často se řeší umístění na podněty městské policie a PČR, kamery pak zařizuje SITka (Správa informačních technologií města Plzně).

Čeho byste chtěl dosáhnout, až skončí za necelé 4 roky vaše volební období?

Aby si lidé řekli, že se za 4 roky něco zlepšilo. Aby strážníci byli spokojeni, neodcházeli a lidé měli větší pocit bezpečí.